Původně lidský druh vznikl v afrických savanách, a postupně se rozšířil do ostatních koutů světa. Zde se přizpůsobil novým podmínkám a dal tak možnost vzniknout novým lidským druhům, jako jsou například Denisované. Z nich všech však jsou daleko nejznámější neandrtálci.
Tito hominidé žili v Evropě a Asii až do poslední doby ledové. Během ní nastala další migrační vlna, kdy do Evropy přišli noví lidé, homo sapiens, přímí předchůdci dnešního člověka. Po jejich příchodu pak netrvalo dlouho, než neandrtálci úplně vyhynuli.
Všeobecně se předpokládá, že byli vyhubeni moderními lidmi, avšak to není tak docela pravda. Roli zde hrálo mnohem více faktorů, i když je fakt, že moderní lidé a neandrtálci spolu bojovali. Přesto tu byly i další důvody, proč nakonec tento lidský druh vymizel.
Jedním z nich bylo soupeření s moderními lidmi o kořist. A vzhledem k tomu, že moderní lidé byli v tomto ohledu úspěšnější, bylo kořisti pro neandrtálce najednou méně. K tomu je navíc potřeba přičíst i fakt, že tito lidé byli větší a masivnější než homo sapiens, a potřebovali tedy více energie. Díky tomu v podstatě vyhladověli.
Samozřejmě se to netýká všech. Někteří z nich se spářili s moderními lidmi, a tak se neandertálská DNA dostala do našeho genomu. Zde je dodnes, nejvíce jí pak mají Evropané a Asiaté, zatímco Afričané nemají prakticky žádnou. Z tohoto úhlu pohledu se tedy dá říci, že ve skutečnosti nevyhynuli. Jejich genetický materiál v nás stále existuje.
Je však pravdou, že je ho jen velmi málo – v evropské populaci je to přibližně 2,5-5%. Přesto však stále existuje a ovlivňuje nás, ať už v dobrém, například resistencí vůči některým bakteriím a onemocněním, tak i ve zlém, kdy se mnohem snadněji staneme závislými, například na nikotinu.
Co se výše zmíněných denisovanů týče, tak zde ještě probíhá výzkum. Není tedy možné říci, kolik a zda vůbec je jejich DNA v populaci rozšířená. Kdo ví, jaká tajemství ještě skrývají.