Co se stalo s neandrtálci

Původně lidský druh vznikl v afrických savanách, a postupně se rozšířil do ostatních koutů světa. Zde se přizpůsobil novým podmínkám a dal tak možnost vzniknout novým lidským druhům, jako jsou například Denisované. Z nich všech však jsou daleko nejznámější neandrtálci.

 

Tito hominidé žili v EvropÄ› a Asii až do poslední doby ledové. BÄ›hem ní nastala další migraÄní vlna, kdy do Evropy pÅ™iÅ¡li noví lidé, homo sapiens, přímí pÅ™edchůdci dneÅ¡ního ÄlovÄ›ka. Po jejich příchodu pak netrvalo dlouho, než neandrtálci úplnÄ› vyhynuli.

 

 

VÅ¡eobecnÄ› se pÅ™edpokládá, že byli vyhubeni moderními lidmi, avÅ¡ak to není tak docela pravda. Roli zde hrálo mnohem více faktorů, i když je fakt, že moderní lidé a neandrtálci spolu bojovali. PÅ™esto tu byly i další důvody, proÄ nakonec tento lidský druh vymizel.

 

Jedním z nich bylo soupeÅ™ení s moderními lidmi o koÅ™ist. A vzhledem k tomu, že moderní lidé byli v tomto ohledu úspěšnÄ›jší, bylo koÅ™isti pro neandrtálce najednou ménÄ›. K tomu je navíc potÅ™eba pÅ™iÄíst i fakt, že tito lidé byli vÄ›tší a masivnÄ›jší než homo sapiens, a potÅ™ebovali tedy více energie. Díky tomu v podstatÄ› vyhladovÄ›li.

 

 

SamozÅ™ejmÄ› se to netýká vÅ¡ech. NÄ›kteří z nich se spářili s moderními lidmi, a tak se neandertálská DNA dostala do naÅ¡eho genomu. Zde je dodnes, nejvíce jí pak mají Evropané a Asiaté, zatímco AfriÄané nemají prakticky žádnou. Z tohoto úhlu pohledu se tedy dá říci, že ve skuteÄnosti nevyhynuli. Jejich genetický materiál v nás stále existuje.

 

Je vÅ¡ak pravdou, že je ho jen velmi málo – v evropské populaci je to pÅ™ibližnÄ› 2,5-5%. PÅ™esto vÅ¡ak stále existuje a ovlivňuje nás, aÅ¥ už v dobrém, například resistencí vůÄi nÄ›kterým bakteriím a onemocnÄ›ním, tak i ve zlém, kdy se mnohem snadnÄ›ji staneme závislými, například na nikotinu.

 

Co se výše zmínÄ›ných denisovanů týÄe, tak zde jeÅ¡tÄ› probíhá výzkum. Není tedy možné říci, kolik a zda vůbec je jejich DNA v populaci rozšířená. Kdo ví, jaká tajemství jeÅ¡tÄ› skrývají.